Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; Cache_Lite_Function has a deprecated constructor in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/includes/Cache/Lite/Function.php on line 24
Deprecated: Methods with the same name as their class will not be constructors in a future version of PHP; Cache_Lite has a deprecated constructor in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/includes/Cache/Lite.php on line 32 Papagáje
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getBasePath() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/modules/mod_events_cal.php on line 328
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getBasePath() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/components/com_events/includes/modutils.php on line 20
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getBasePath() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/components/com_events/includes/modutils.php on line 23
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getBasePath() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/components/com_events/includes/modutils.php on line 26
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getBasePath() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/components/com_events/includes/modutils.php on line 29
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getBasePath() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/components/com_events/libraries/helper.php on line 58
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getCfg() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/components/com_events/libraries/helper.php on line 60
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::getCfg() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/components/com_events/libraries/helper.php on line 62
Deprecated: Non-static method EventsConfig::getInstance() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/modules/mod_events_cal.php on line 339
Deprecated: Non-static method mosMainFrame::sessionCookieName() should not be called statically in /home/pt020900/www_root/exotickevtactvo/includes/frontend.php on line 34
Časopis "PAPOUŠCI" - 02/05/2008 10:03Tento dvojmesačník je jediným českým špecializovaným periodikom, zameraným na udalosti spojené so svetom papagájov. Jednotlivé rubriky sa zaoberajú chovom, chovateľskými zariadeniami, ručným dokrmovaním, chovom mutácií, veterinárnou medicínou, ale nájdete tu aj články o papagájoch mazlíčkoch, informácie o volnežijúcich papagájoch, o činnosti nadácií, ktoré podporujú projekty pre ochranu papagájov na celom svete. Dvojmesačník je určený pre skúsených, ako aj začínajúcich chovateľov, ktorí sa tu môžu inšpirovať, či chovateľom majúcich doma jedného papagája. Jedným z cieľov časopisu je prinášať aktuálne informácie, preto tu nechýba ani rubrika SPRÁVY, kde sa dočítate o najaktuálnejších novinkách.
viac nájdete pri nakliknutí tohto odkazu, umiestneného nad fórom alebo na www.papousci.com , kde sa nachádza aj online inzercia prihlásených členov. V septembri roku 2006 oslávil časopis piate narodeniny a po celú dobu bol najvýznamnejším spolupracovníkom časopisu nejväčší park sveta papagájov - Loro Parque. Za dobu existencie naviazal časopis spoluprácu aj so stovkami českých aj zahraničných chovateľov a mnohými významnými inštitúciami, zaoberajúcimi sa papagájmi.
Fotogalerie fascinujících loriů (Les Banks) ......164 Dělení plavých mutací (Dirk Van den Abeele) ......168
Výživa a krmení
Mražené ovoce a zelenina – dochází ke ztrátám vitaminů a minerálů? (Prof. Ing. Karel Kupec, DrSc., Ing. Olga Křiváčková, Ph.D.) ......174 Exotické ovoce ve stravě papoušků (Mirka Šamalová) ......176
Veterinární medicína
Druhové predispozice papoušků k onemocněním (MVDr. Veronika Grymová) ......178
Papoušci ve volnosti
Colpa Blanquillo – zážitek na celý život Národní park Manu, Peru, Jižní Amerika (Roman a Anna Šťastných) ......182
Nová chovatelská stanice pro ary škraboškové – nadace LPF (Dr. David Waugh, Dr. biol. anim. Matthias Reinschmidt) ......199
Chov
Alexander malý si podmaňuje svět (RNDr. Martin Smrček) ......204 Alexander malý v praktickém chovu (Jiří Folbrecht) ......208 Mníšek šedý (Myiopsitta monachus) – o chovu a mutacích (Mirka Šamalová) ......210 Latam vlaštovčí (Lathamus discolor) (Emil Škoda) ......214 Určení pohlaví u korel chocholatých (Mirka Šamalová) ......218 Duhové andulky – barevný zázrak (Lukáš Mlejnek) ......220 Papoušek senegalský (Poicephalus senegalus) (Mirka Šamalová) ......224 Kamerový systém v chovu papoušků (Vojtěch Jelínek) ......230
Mutace
„Černá rozela“ – melanistická mutace rozely pestré (Ing. Martin Rašek) ......232
Umělý odchov
Umělý odchov mláďat papoušků – Dokrmování, růst a vývoj mláďat (Milan Bartl) ......234 Ruční dokrmování agapornisů růžohrdlých (Ondřej Hála) ......237
Výživa a krmení
II. Sušené ovoce – dochází ke ztrátám vitaminů a minerálů? (Prof. Ing. Karel Kopec, DrSc., Ing. Olga Křiváčková, Ph.D.) ......240 Mixovaná směs pro papoušky (Ondřej Hála) ......242
Papoušci ve volnosti
Papoušek červenobřichý ve volné přírodě (RNDr. Martin Smrček) ......244
Papoušek jako společník
Přírodní houpačka pro papoušky (Vojtěch Jelínek) ......248 Ze zákulisí chovu agapornisů (Eva Lucáková) ......250
Ze zákulisí chovu agapornisů. Proč a jak agapornisové žijí, milují, nesnášejí i útočí? Kdy je to jen pudové chování, kdy jen pře a kdy smrtící útok? Svět těchto nádherných malých papoušků není jen harmonie, láska a něha, jako bychom se domnívali z jejich vzhledu a názvu "lovebirds". Čím víc dokáží "milovat", tím víc dokází i "nesnášet". Tato rozporuplnost patří k jejich povaze a pokud nahlédneme do zákulisí chovu, nebo jejich žití v přírodě, nalezneme zde i takové chování papouška "lovebirds", které by vyjádřil spíš i trochu tvrdý výraz "killbirds". A právě do tohoto zákulisí bych chtěla nechat nahlédnout chovatele, kteří se rozhodli tento druh chovat, aniž by měli možnost tyto zkušenosti znát. Tento můj pohled vychází ze zkušenosti pečlivého pozorování těchto papoušků v mém, ale i v jiných chovech a zbírání těhto poznatků.
Vše vychází právě z teritoriálností agapornisů, která u tak malého papouška je, řekla bych až neadekvátní, pokud lze takovým to výrazem meřit jejich vztah k prostředí. Tento vztah k prostředí, předmětům a druhům,si agapornisové vytváří v období dospívaní, ikdyž už již v mladším věku zde náznaky teritoriálnosti jsou. V období dospívaní a hledání si partnera se tento vztah stavá dominantním a mockrát povede až k nehezkým přím, nebo útokům,u kterých nejednou dojde i k usmrcení. Pokud jde jen o běžnou při, agapornisové si vzájemně hrozí zobáky jako kohouti s načepýřeným peřím a usměrňují se vzájemně kam který patří a co je jeho - vymezení si teritoria. Poté se ptáci usadí a "dohodnou" ve smyslu jejich hierarchie. Když ale dochází k zabití, nejedná se o souboj, který lze pozorovat u kohoutů, ale zde se mění jeden agapornis, nebo pár harmonizujících agapornisů na predátory a ůtočí promyšleně na vybraného jedince, s cílem zbavit se jej napořád. Takovému útoku předchází tiché napětí a rozestavení se útočícího páru - obklíčení, bez náznaku, že o útok půjde. Nejsou načepýření a ani nejeví náznak toho, co přijde. Poté se jeden z páru agapornisů vrhne nepřáteli na nohy a druhý je připraven uklovat jej ze zadu, mířením na krk a hlavu. Málokdy má napadený jedinec šanci přežít, snad jedině rychlým zásahem člověka, protože útočníka již nic nezastaví v dokonání tohoto činu. Tento útok nemusí být namířen jen vůči svému druhu, ale i vůči jiným druhům papoušků a to i větším. K tomuto je vede pud sebezáchovy, pač co jim překáží, nebo je nějakým způsobem ohrožuje, toho jsou nuceni se navždy zbavit. Útok je jejich obranou. Už i mládě agapornisa útočí na nohy jedince, který mu vadí. Pokud v i přírodě má své místo ve vybraném prostředí, nenechá si jej vzít.
Může chovatel toto chování ovlivnit? Teritoriálnost agapornisů není dána velkostí prostoru. Agapornisové dokáží harmonicky žít i ve více párech v jedné voliéře nebo kleci. Tím harmonickým žitím nemám na mysli zcela poklidné bytí, ale soužití bez smrtelných napadení, soužití, kde každý pár má své místo a kde jsou jenom běžné pře. Neznamená, že pokud je agapornis ve volné přírodě, nebo veliké prostorné voliéře, že by se choval bez příznaků teritoriálnosti a nesnášenlivosti, i když je to papoušek společenský. Zde jde spíš o to, z jakých chovů agapornisové pochází. Nákup a sestavení agapornisů do jedné ubykace je to , co může chovatel ovlivnit a minimalizovat tak ztráty na životech agapornisů. Nyní nemám na mysli druhy, ale stupeň socializace papouška a jeho následné chování vůči jiným. Snad nejhůř jsou na tom papoušci, kteří nebyli vychováni rodiči, ale byli dokrmeni uměle člověkem. Tito jsou věčně nespokojeni a ůtoční, a to i k milovanému druhu z vlastního páru. Dále se jedná o agapornisy přešlechtěné, neboli nevhodně křížené. Zde poté nastává řetězec agapornisů, kteří třeba i zahnízdí, ale mláďata napadají, škubou, nebo opouští. To samé pak lze předpokládat u jejich potomků. Na už i tak dost vystupňované chování má vliv i hladina hormónů. Klidný agapornis se najednou stáva až nepříčetným a je schopen uklovat na smrt. I agapornis, který byl pronásledován jiným, poté chovatelem zachráněn a přeložen do jiné voliery, se náhle může stát predátorem pro jiné. Není výjmkou útok na vlastní mláďata, kdy v jistém období svého věku se stávají překážkou pro další snůšku a rodiče tato mláďata mohou škubat i jinak napadat. U odchovu je nutno dbát na včasnou možnost mláďat osamostatnit se. Toto je další věc, kterou ovlivní právě chovatel. Budky agapornisů by neměly být instalovány na hladké zdi bez větví nebo řebříčků, či mříží. Je to důležité pro období vyvádění mláďat. Mládě agapornisa vyváděného rodiči by mělo mít přirozenou možnost se včas osamostatňovat, čím je právě vycházení z budky přez den a vracení se zpět za doprovodu rodiče. Stává se, že mládě, pokud by byla budka instalována na hladké zdi, je svým způsobem uvězněno a nevyleze, pač by se do budky nemělo jak vrátit. Poté nemá šanci přirozeného odchodu a velké mládě je rodiči vyhozeno z budky v období zapeření, aniž by umělo samo jíst. Velká mláďata jsou někdy rodiči napadená a škubána, mnohokrát do krve. Přirozené vyvádění rodiči je ještě v období, kdy mláďata neumí létat a nejsou zcela zapeřena. Zdržují se v blízkosti budky a jíst se budou učit postupně. V období zapeření a osamostatnění budou schopna přežít a naleznou si své teritorium postupně a přirozeně, za přísné ochrany rodičů. Pokud by tuto možnost neměla, stanou se nepřipravenými vyhozená z budky a často okamžitě napadená jiným párem, nebo vlastními rodiči, pač neměli přirozenou cestu k naleznutí svého teritoria. Toto platí i u jiných teritoriálních druhů papoušků.
Souhrn. Máme zde papouška, u kterého je více nežli u jiných druhů zaznamenána teritorialita, vyvolávající jeho pudový útok na nohy a krk jiných papoušků a pokuď k tomu přičetnem špatnou socializaci a možný hormonální výkyv, vzniká zde nebezpečí pro jiné jedince a páry. Chovatel, který chce sestavit více párů, by neměl kupovat špatně socializované, nebo přešlechtěné papoušky. Pokuď je již ve volieře umístěn pár agapornisů a chceme přidat další, je nutno zcela změnit prostředí a zařízení klece, také i přidat více misek s krmením a vodou. Když dojde k úmrtí jednoho agapornise z páru, kde jsou i jiné páry, pro bezpečnost odebereme agapornisa, který již v páru není. Někdy se můžou zdát tato opatření zbytečná, ale pokuď zajistí bezpečí pro papoušky, stojí za to. Je radostí chovatele pozorovat harmonický a milující pár agapornisů, ktreří si vzájemně probírají peří a harmonizují. Ztráta jednoho papouška z páru znamená pro druhého velkou psychickou zátěž. Agapornisové mají velice dobrou paměť - nezapomínají. Fixují se na partnera, nebo člověka a prostředí. Mnozí chovatelé mazlíčků agapornisů se stěžují, že je jejich miláček kouše, nebo napadá jejich rodinné příslušníky. Vše plyne z výše uvedeného a je nutno pochopit, dřív než si papouška pořídíme, jaký vlastne je a proč. Ač se pro nás mohou zdát "jejich pravidla" přísná, pro ně je to právě jen přirozenost k obraně svého prostředí, partnera, mláďat, krmení, proste jejich života a aby nebyl predátorem napaden, stává se jim právě často on sám.
Re:Časopis "PAPOUŠCI" - 12/07/2008 22:48Evo, gratuluju k otištění článku. Jen je škoda, že je v něm velmi málo pozitiv. Setkala jsem se dokonce s reakcemi typu: "Tak takový zmetky, apod. bych si v životě nepořídil/a", což mě hodně mrzí
| | Anonymn prspevky s zakzan.
bubka42
Uvate Platinum Boarder
Prspevkov: 1126
Karma: 34
Re:Časopis "PAPOUŠCI" - 13/07/2008 06:10Ahoj Jarko. No víš, jak jsem uvedla, o agapornisech se toto téma málo kdy rozvíjí tímto způsobem. Popsala jsem, jak je možné tomu čelit a to si myslím pozitivní je. Myslím, že je lépe agapornisy znát dříve, než jsou poté začínající chovatelé zklamáni, nebo nechápou proč se najednou chová milounký ptáček nehezky, pokuď k nemu dosadí dalšího krasavce. Nicméně článek není nadnešen a byl vytisknut právě z důvodu, že byl poňat jinak,než ty články, které známe. Agapornisy ale rozhodně nejsou zmetci a je to jen povrchní hodnocení toho, kdo se tak vyjádřil, pač jejich jiné pozitiva dobře známe a ja je proto chovám a budu chovat. Jsou to nádherní a inteligentní papoušci.
