Hicks
Uvate
Platinum Boarder
| Prspevkov: 93 |   |
Karma: 5
|
Re:Zážitky s papúškami/nezabudnuteľné-veselé-smutné - 22/11/2007 14:35
Taky se s vámi podělím o jeden příběh, už si ho moc přesně nepamatuji, takže některé detaily vynechám, ale tento příběh patří z části mezi ty smutné a z části šťastné příběhy. Však čtěte a posuďte sami.
V dnešní době chovám čtyři páry papoušků kakariki červenočelých, dříve asi tak před rokem tomu, tak ještě nebylo a teprve jsem se snažil sestavovat páry, ale měl jsem jeden pár, který se chystal na hnízdění. Bylo to jejich první hnízdění. Zeleného samce, kterého mám v chovu dodnes jsem zakoupil na malé burze v Kroměříži a skořicovou samičku, jsem si tam taky pořídil. Ptáky jsem choval v menší voliérce a ptáci se chystali zahnízdit. Bylo to jejich první hnízdění a tak jsem byl zvědavý. Samička snesla tuším, že 4, nebo 5 vajíček ze kterých se vylíhla 4 nádherná mláďátka. Jednoho dne, když jsem se vrátil z práce šel jsem okamžitě zkontrolovat ptáky, tak jako to dělám, vždycky, protože mě to hodně uklidňuje a prakticky v práci se celý den těším na to, až se dostanu domů za ptáky. Bohužel při vstupu do ptačince mě otrnulo. Našel jsem skořicovou samičku na dně voliéry. Ještě dýchala, ale už jen prakticky ležela na zemi. Samičku jsem uchopil do rukou a cítil jsem její slabý tlukot srdíčka. Netrvalo to dlouho asi půl minuty a srdíčko se úplně zastavilo. Bylo to pro mě velice šokující zjištění, ale bohužel city museli jít prozatím stranou. Okamžitě jsem vlezl do voliérky a ani jsem nedoufal, že mláďata budou živá, protože byli ještě neopeřeny a měli něco kolem 20 dnů života. Po nahlédnutí do budky jsem našel tři živá hodně prochladnutá mláďata a bohužel jedno bylo, už mrtvé. Protože jsem v té době měl určitou zkušenost s dokrmováním, tak jsem mláďata odebral a začal je ručně dokrmovat. Problém byl, že v té době jsem neměl inkubátor tudíž jsem mláďatům nedával moc velké šance na přežití. Zelený sameček od uhynulé samičky celou noc truchlil. Nikdy se mě to tolik nedotklo, jak ten den, když jsem v noci slyšel vydávat samečka zvláštní zvuky. Dokonce si zalezl do budky a tam dále vydával ty pro mě zvláštní zvuky. Na druhý den mi to nedalo a zkusil jsem dát k samečkovi žlutou samičku. Kupodivu ji přijal velice dobře a v brzké době se začali krmit a v následujících dnech zahnízdili a do dnes mi vyvádí nádherná mláďata. Dokonce jsem si nechal jednoho potomka do svého chovu. Mláďata i přes jejich malé šance se mi podařilo zachránit a dokrmil jsem je až do jejich samostatnosti.
Co z tohoto příběhu plyne? Že i když jsem přišel o samičku, která uhynula na selhání srdíčka, tak i přesto se mi podařilo zachránit 3 nádherná ptáčata, která se dodnes u nových majitelů těší zdraví. Je to zajímavé, když si uvědomíte, že bez vás by zcela určitě uhynuli.
Pokud se vám můj příběh, alespoň trošičku líbil, tak v brzké době můžu napsat další.
|
